Jiří Pehe: Neklidná koalice SPOLU
Blížící se volby do Evropského parlamentu, jakož i nepříznivý vývoj stranických preferencí, vyvolávají neklid v koalici SPOLU, kterou tvoří Občanská demokratická strana, lidovci a TOP 09. Zejména lidovci, kteří v průzkumech dlouhodobě mají jen zhruba tříprocentní podporu, se proto pokoušejí změnit svůj obraz ve veřejnosti.
Začněme ale nejsilnější stranou koalice SPOLU i celé vládní koalice – ODS. Její nedávný sjezd sice potvrdil ve funkci předsedy Petra Fialu, který ve svém projevu vykreslil politiku strany jako úspěšnou, jenže ve skutečnosti v útrobách strany žádná selanka nepanuje.
Čtěte také
Někteří přední politici ODS jsou nespokojení s tím, že ODS kandiduje do Evropského parlamentu jako součást koalice SPOLU, protože pohled ODS na Evropskou unii se liší od silně proevropských lidovců a TOP 09. Jiní dávají najevo, že ODS by měla pohřbít koalici SPOLU úplně, protože údajně rozmazává identitu strany. Ta by se prý neměla vyhýbat pragmatickým řešením, jakým je případná spolupráce s hnutím ANO.
ODS se už teď dostává do sporů zejména s lidovci, když prosazuje změny, které vycházejí z jejích neoliberálních představ o fungování ekonomiky. Chce kupříkladu, aby novela zákoníku práce, kterou připravuje ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka, nabídla zaměstnavatelům možnost dávat výpovědi bez udání důvodu.
Čtěte také
TOP 09 tento návrh ODS podporuje, lidovci ale hrozí odchodem z vládní koalice, pokud by byl prosazen. Lidovci také vzdorují zavedení spotřební daně z tichého vína, zatímco ODS a TOP 09 ji podporují. A lidovci a TOP 09 se s ODS neshodnou na tom, kdy by měla Česká republika spustit proces přijetí eura.
TOP 09 se na nepříznivý vývoj preferencí pokusila zareagovat výměnou na postu ministra pro vědu a výzkum. Zdůvodnění pro odchod Heleny Langšádlové tím, že prý nedokázala prodat veřejnosti výsledky své jinak úspěšné práce, straně ovšem ve veřejném mínění příliš nepomůže.
Když už chce řešit své nízké preference personálními rošádami, pomohla by jí spíše výměna na postu ministra zdravotnictví, které vede poněkud chaotický Vlastimil Válek. Jenže ten je místopředsedou strany.
Čtěte také
Lidovci se snaží na sebe upozornit celou řadou iniciativ. Otázkou ovšem je, zda jim ve veřejném mínění pomohou. Jako příklad lze uvést Jurečkou připravenou důchodovou reformu, jejímž pilířem je zvýšení věku pro odchod do důchodu a snižování růstu penzí. Reformu sice podporuje zbytek vládní koalice, ale ve veřejnosti příliš populární není, dokonce je možné očekávat protesty organizované odbory a podporované opozicí.
Projev bezradnosti
Lidovci se přitom snaží vystupovat jako strana, která je sociálně citlivější než zbytek koalice SPOLU, což podtrhuje i jejich odpor k zavedení výpovědi bez udání důvodu. Nebo některá další jimi navrhovaná opatření, jako je daňové zvýhodnění rodin s více dětmi. Jenže jejich důraz na rodinu zároveň posiluje jejich konzervativní obraz, který si strana vytvořila odporem proti manželství pro všechny nebo proti Istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách.
Čtěte také
Strana by ráda svůj obraz změnila, ale debaty se točí v kruhu a jsou spíše formalistického rázu. Zatímco skutečným problémem lidovců je, že v některých otázkách zastávají v očích mladých lidí archaické názory, stranické vedení chce problém řešit kupříkladu potlačením kostrbatého oficiálního názvu Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. Místo zkratky tohoto názvu, tedy KDU-ČSL, chce používat název Lidovci. Změnit by se mohlo i logo strany.
Viděno zvenčí, nikoliv ze stranických útrob, je to spíše projev bezradnosti než skutečného úsilí o modernizaci. Cesta ke zvýšení preferencí tudy nepovede. Stejně jako k nim v případě TOP 09 nepovede personální změna ve vládě.
Obě strany se tak do jisté míry stávají zajatci projektu SPOLU, protože bez něj mohou zmizet z parlamentní politiky. Kam se ve vztahu k tomu projektu vydá ODS, tak může být pro obě přímo existenční otázka.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
